Historie přístavby Masarykovy obchodní akademie

Masarykova obchodní akademie, Jičín byla založena v r. 1922 pod názvem Masarykova veřejná obchodní škola města Jičína. V únoru r. 1931 se přestěhovala do nové krásné budovy, vystavěné v letech 1929 – 1930 podle návrhu arch. Ing. Čeňka Musila ve stylu neoklasicismu. Stavbu školní budovy financovalo město Jičín.  Budova byla na svou dobu velmi moderní a krásná. Byla však určena pro dvouletou obchodní školu. Jakmile tato škola byla v r. 1945 povýšena na 4 letou obchodní akademii, začalo se nedostávat učeben. Budova neměla tělocvičnu, protože na dvouletých obchodních školách se původně tělesná výchova nevyučovala. Prvním doloženým požadavkem na přístavbu jsou dopisy ředitele Masarykovy obchodní akademie v Jičíně prof. Vladimíra Holuba a Kuratoria Masarykovy obchodní akademie z června a července 1947. Ředitel školy oznamuje Místnímu národnímu výboru v Jičíně, že 20. t. m.  došlo k jednání s projektantem školní budovy arch. Ing. Č. Musilem, na kterém bylo ujasněno, že v přístavbě bude třeba umístit tyto místnosti:

• tělocvičnu s příslušenstvím
• 2 velké učebny
• 2 menší učebny
• 1 sborovnu se šatnou
• hovornu
• 6 kabinetů
• 2 knihovny
• šatny
• záchody

Podle posudku arch. Ing. Č. Musila stačilo přistavět nové křídlo o stejné délce jako dosavadní východní křídlo, aby pojalo všechny projektované nové místnosti. Přístavba podle arch. Musila se měla lomit a tvořit s dosavadní budovou vidlici. Kuratorium Masarykovy obchodní akademie zaslalo žádost na Ministerstvo školství a osvěty  (MŠO), aby do prováděcího plánu na r. 1948 byla zařazena přístavba školní budovy MOA.

Přístavba byla tedy zpočátku jasně specifikována. Byla pro školu více než potřebná, nešlo o nic mimořádného ani neuskutečnitelného, což garantoval sám pan architekt Musil. Ředitel Holub si jistě nepomyslel, že on se její realizace nejen nedožije, ale že nejprve přijde a zase odejde komunistický režim a teprv za více než 50 let dojde ke stavbě. Přístavbě jistě neprospělo, že v listopadu 1947 náhle zemřel pan architekt Musil, ani že v únoru 1948 začala éra vlády komunistů, kteří měli priority jiné než školství. V oblasti investiční preferovali těžký průmysl a pokud už nějakou školu postavili, byla to panelová budova na panelovém sídlišti. Možná že určitá naděje na přístavbu by byla, kdyby naše škola byla hornickým učilištěm, ale jako obchodní akademie neměla velkou šanci.

Přesto MŠO ještě v r. 1948 dalo jistou naději, když Kuratoriu Masarykovy OA sdělilo, že v r. 1948 se přístavba MOA do plánu investic nezařazuje, ale že je vhodné využít tento rok k provedení přípravných prací, aby „případně v roce následujícím mohlo být přikročeno k vlastním pracem stavebním“. V dubnu 1948 MŠO dokonce schválilo „stavební program pro přístavbu a přestavbu školní budovy obchodní akademie v Jičíně“, tj. schválilo množství a druh místností a požádalo MNV v Jičíně o předložení stavebních náčrtků“.  MNV zřejmě zadal vyhotovení stavebních náčrtků  jistému Prof. Ing.  Benšovi z Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze. Podle pana profesora mělo jít křídlo přístavby kolmo na dosavadní stavbu. Prof. Benš však slíbenou zakázku neuskutečnil  a ani MNV  v Jičíně náčrtky jinde neopatřil. Marně ředitel Holub urgoval profesora i MNV. Přístavba byla proto odložena.

Zatímco v r. 1947 měla škola 6 tříd obchodní akademie a obchodní školy, v r. 1954 studovalo na škole již 9 tříd, z toho 6 tříd 4letého a 3 dvouletého studia. 1 třída dokonce musela být umístěna v protější ZŠ. Učilo se i v bytě ředitele, který byl zcela zabrán pro výuku. Ředitel Holub tedy učinil v tom roce  ještě jeden pokus o přístavbu. Tehdy již škola nesla název Vyšší hospodářská škola v Jičíně. Žádost ze 6. 12. 1954 byly adresována Krajskému národnímu výboru v Hradci Králové. „Budova naší školy již naprosto nevyhovuje rozměrům, jakých náš ústav nabyl od r. 1945“, píše se v žádosti. „Poněvadž tato situace je naprosto neudržitelná, žádáme o přístavbu naší školní budovy“. Žádost podpořilo Sdružení rodičů a přátel školy, Agrostroj, n. p. Jičín (uvedl, že „kádry z této školy dosud vyšlé se v našem závodě velice dobře uplatňují“), MNV v Jičíně schválil akci ve svém zasedání 7. 12. 1954 a uvedl, že „přístavba školy je opravdu naléhavá, neboť je třeba, aby škola mohla vychovávati dostatečný počet kádrů, schopných vésti naše socialistické hospodářství“. Rada Okresního národního výboru v Jičíně na své schůzi 16. 12. 1954 uznala „tento požadavek za plně odůvodněný“. Ředitel Holub vypracoval několikastránkový investiční úkol, ve kterém upřesňuje potřebný počet místností v přístavbě: 4 velké učebny, 1 laboratoř  pro chemii, fyziku a technologii, 1 sborovna, 1 velký shromažďovací sál pro 300 osob, využitelný i pro TV, několik kabinetů a místností pro sbírky, 1 žákovská knihovna, 1 čítárna se studovnou a klubovnou ČSM, asi 10 dívčích záchodů („protože z celkového počtu žactva bylo hochů jen asi 1/10“) a také rozšíření bytu školníka. Odhad investičních nákladů činil 2.000.000 Kč. Ředitel Holub v investičním záměru také píše: „Ministerstvo 23. 4. 1948 schválilo stavební program pro přístavbu a přestavbu naší školy a žádalo MNV v Jičíně o předložení stavebních náčrtků. Poněvadž však MNV požadované náčrtky přes četné urgence ředitelství nepředložil, byla celá tak slibně započatá akce zmařena a uskutečnění nutné přístavby, které bylo opravdu již na dosah ruky, pohřbeno.“

Odpověď na naléhavou žádost ředitelství a několika dalších institucí přišla v březnu 1955. Nikoliv však z KNV Hradec Králové, kam byla adresována, ale z OV KSČ v Jičíně a nebyla adresována ředitelství VHŠ, nýbrž „soudruhu Zejdovi Františkovi, zaměstnanci čsl. pošty“ (F. Zejda byl předsedou SRPŠ). V odpovědi se píše, že KV KSČ v Hradci Králové projednal dopis se soudruhy na školském odboru KNV, kteří odpověděli, že akce přístavby VHŠ v Jičíně nebyla zařazena pro r. 1955 ve výhledovém plánu. Výstavbu výběrových škol bude zařazovat samo ministerstvo školství podle naléhavosti z hlediska celostátního. „Podle mínění soudruhů na KNV je však málo pravděpodobné, že by přístavba mohla býti v brzké době uskutečněna, protože jsou i v samotném kraji případy naléhavější. Se soudružským pozdravem Práci čest!“. Strana tedy rozhodla a bylo na mnoho let po přístavbě.

Když pisatel tohoto článku přišel do tehdejší SEŠ v r. 1980 jako mladý začínající učitel, byla budova školy v takovém stavu, jak byla postavena, tj. pro 4 třídy OŠ. Na škole tenkrát studovalo necelých 300 žáků v 8 třídách čtyřletého oboru všeobecná ekonomika a asi 3 třídy večerního nástavbového studia pro absolventy dvouleté EŠ. Několik dalších učeben, zejména odborných bylo získáno z bytu ředitele a dalšími prostorovými úpravami, např. zabráním původních laboratoří a kabinetů. Na škole po těchto úpravách bylo 8 velkých učeben pro výuku celých tříd, 2 učebny pro psaní na psacích strojích, 1 jazyková učebna, 3 kabinety (1 z nich sloužil jako knihovna), 1 sborovna, 1 WC chlapecký a 1 WC dívčí (se 4 kabinami pro cca 250 dívek). Knihovna učitelská byla umístěna na půdě. Z této doby na přelomu 70. a 80. let se také datuje druhá etapa úsilí o přístavbu, a to za ředitele Jaroslava Rubína. Tehdy byla vypracována podrobná projektová dokumentace a přislíbeny finanční prostředky, ale akce ztroskotala na dodavateli stavby.

Konečně až 3. „přístavbová“ etapa byla úspěšná. Proběhla v 90. letech 20. stol. V r. 1990 se tehdejší Střední ekonomická škola (tento název nesla od r. 1964) opět přejmenovala na Obchodní akademii a v r. 1992 jí byl navrácen čestný název „Masarykova“. Školní budova, původně v majetku města Jičín, byla zestátněna v r. 1949, ale podle příslušného zákona byla převedena z majetku státu do majetku Jičína v r. 1991. V tomto roce byla také prohlášena kulturní památkou. Návrat do majetku města byl věcí jistě pozitivní, avšak nikoliv pro myšlenku přístavby, protože  měl-li být stát požádán o financování, neučinil by tak u majetku, který mu nepatří. Z tohoto důvodu 2 členové sboru MOA, kteří byli také zároveň v té době jičínskými zastupiteli, navrhli zastupitelstvu v r. 1994, aby schválilo zpětný bezúplatný převod školní budovy na ČR. S tím zastupitelé po delší diskusi nakonec vyslovili souhlas. Nepamatuji si již, zda zastupitelstvu za tuto věc tenkrát bylo dostatečně poděkováno, a proto všem členům, kteří pro návrh hlasovali, velmi děkuji na tomto místě. Dále bylo nutné, aby ředitelství získalo souhlasné stanovisko značného počtu institucí, z nichž klíčový byl odbor výstavby MěÚ v Jičíně, odbor kultury OÚ v Jičíně (dohlížel na kulturní památky) a zejména Školský úřad v Jičíně. Po zániku krajů v r. 1990 byly totiž SŠ od r. 1991 opět zřizovány Ministerstvem školství, a to prostřednictvím školských úřadů, které sídlily v každém okrese. Ředitelka  ŠÚ Jičín paní Marta Polanská nebyla nejprve o nutnosti přistavovat příliš přesvědčena, ale nakonec uznala, že to nutné je z hlediska kvality výuky i kvůli dodržování hygienických předpisů.  Zhruba od r. 1995 si akci vzala za svou a často neúnavně dojížděla do Prahy na MŠMT, přesvědčovala úředníky a sháněla investiční prostředky. Díky jejímu úsilí MŠMT v r. 1996 přidělilo finanční prostředky na zpracování projektové dokumentace přístavby a nástavby budovy MOA. Odboru výstavby MěÚ šlo zejména o to, aby přístavba souzněla co nejvíce s historickou neoklasicisní Musilovou budovou. První projekt z tohoto hlediska neprošel. Na doporučení byla poté cca v r. 1995 věc předána architektu Pavlu Benešovi, jehož hrubá úvodní studie se zdála být odboru výstavby vhodná. Podrobnou architektonickou studii potom vypracoval arch. Alois Frühauf, který nakonec spolupracoval pravidelně s investorem i zhotovitelem po celou dobu výstavby. Projektovou dokumentaci na základě architektonické studie vypracovala firma Energo Eko Projekt Turnov. V červnu 1996 bylo vydáno územní rozhodnutí a posléze i stavební povolení na přístavbu a nástavbu školní budovy. Souhlasné stanovisko nakonec poskytly všechny dotčené instituce, např. HZS, OHS, VČE, VČP, Povodí Labe a mnohé další. Ministerstvo školství v lednu r. 1997 přidělilo potřebné finance, a tak investor – Školský úřad - vyhlásil v červnu 1997 výběrové řízení na zhotovitele stavby. Vítězem se stala firma Syner s.r.o. Liberec. Druhá firma v pořadí však dala proti výsledku protest k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Z tohoto důvodu, ale také kvůli úspornému vládnímu tzv. balíčku ekonomických opatření, byly již přidělené finance na čas pozastaveny. Zahájení stavby se tím o rok oddálilo. Stavební práce na přístavbě byly zahájeny v březnu 1999.  Práce v historické budově začaly v zimě 1999 budováním půdní vestavby. Nejnáročnější etapa - rekonstrukce historické budovy - byla zahájena 15. 6. 2000, kdy na škole začaly předčasně prázdniny. Rekonstrukce se týkala prakticky všech prostor kromě administrativní části  a musela být provedena za pouhé 2 měsíce. Kolaudace proběhla koncem srpna 2000.  Sen několika generací učitelů a žáků se uskutečnil. Nutno dodat, že díky několika příznivým okolnostem a na poslední chvíli. Od r. 2001 škola totiž (stejně jako všechny ostatní SŠ) byla převedena ze státu na nově vzniklý kraj. Dá se těžko předpokládat, že  Královéhradecký kraj by měl dostatek peněz a pochopení. Je pravděpodobné, že bez přístavby by škola měla existenční problémy, protože by nevyhovovala prostorově, technicky ani hygienicky moderní době. Stavební akcí byla získána v přístavbě krásná moderní tělocvična s příslušenstvím (nářaďovna, posilovna, WC, sprchy, šatny), centrální šatny, 3 odborné učebny a kabinet TV.  V části prostoru nad přístavbou vznikla terasa. Dále byla provedena rekonstrukce historické budovy a uskutečněna její půdní vestavba. Tím byly získány další 2 odborné učebny počítačové a jazykové, 5 kabinetů, nová sborovna a knihovna, ale také několik nových nebo zrekonstruovaných WC. Zlepšilo se i materiální vybavení školy pořízením mnoha nových PC, napojených na internet, pořízením nového tělocvičného nářadí a náčiní a nábytku do nových učeben a kabinetů. Hlavní vchod byl opatřen elektronickým vstupním zařízením. Chloubou a ozdobou celé akce byla krásná tělocvična, ale také nádherná žákovská knihovna ve 2. podlaží, sloužící zároveň jako jazyková učebna. Poprvé se v modernizované budově počalo vyučovat v první den školního roku 4. 9. 2000. Oficiální předání přestavěné budovy stavební firmou za účasti významných představitelů města i okresu, současných i bývalých pedagogů, zástupců zhotovitele i projektanta se konalo 8. září 2000. Kvůli nepřítomnosti starosty města MVDr. J. Lišky, a to z pracovních důvodů, se slavnostního přestřižení pásky ujal přednosta Okresního úřadu v Jičíně ing. J. Vitvar. Této události věnoval pozornost městský i regionální tisk. Prohlídka budovy pro širokou veřejnost se uskutečnila 15. 9. 2000.

Nová tělocvična a modernizovaná budova slouží již více než 30 let a stala se pro žáky i pedagogy samozřejmostí. Kéž je ještě dlouho potřebným zázemím pro výuku nových mladých odborníků obchodně podnikatelského zaměření.

Ing. Jiří Tajč
ředitel MOA od r. 1990 do r. 2020