Historie povýšení obchodní školy na obchodní akademii

Masarykova obchodní akademie, Jičín,  byla založena v r. 1922  jako dvouletá obchodní škola pod názvem Veřejná obchodní škola města Jičína. Od r. 1930 nesla čestný titul Masarykova u příležitosti 80. narozenin pana prezidenta. V tomto roce byla také dokončena stavba nové školní budovy.   Záhy po vzniku dvouleté školy se začaly objevovat snahy o přeměnu na čtyřletou obchodní akademii. Stalo se tak v průběhu 30. let 20. stol., kdy v řadě měst vznikaly obchodní akademie zásluhou tehdejšího ministra školství a národní osvěty (MŠNO) dr. Emila Franke. Při reorganizaci obchodního školství tehdy obchodní akademie  vznikly v Mladé Boleslavi, Pardubicích, Dvoře Králové n. L., Chocni a jinde. Musely být dodrženy 3 podmínky:

1. Musela být zachována OŠ a živnostenská škola pokračovací.
2. Obec musela prohlásit, že osobní a věcný náklad převezme na sebe.
3. Usnesení obce muselo být podepřeno usnesením okresního výboru.

Ačkoliv Jičín se od r. 1935 také ucházel o čtyřleté studium, nebylo tomu tak s dostatečným důrazem. Obecní zastupitelstvo Jičína na tyto podmínky nepřistoupilo, protože se obávalo vyšších finančních nákladů. Také zaznívaly názory, že čtyřleté studium by bylo na úkor chudých studentů, kteří by si delší studium nemohli dovolit, že profesorský sbor nemá v  některých případech příslušné aprobace, že by se nedostávalo učeben, atd.

V dubnu 1938 sepsal proto profesorský sbor v čele s panem ředitelem Karlem Trojanem  memorandum profesorského sboru Masarykovy veřejné obchodní školy města Jičína za zřízení obchodní akademie. V memorandu se  uvádí, že OŠ by existovala dále současně s OA buď jako jednotřídní nebo jako doposud dvoutřídní a obchodní akademie by byla „bez poboček“, tj. jen s jednou třídou v každém ročníku. Tím by se počet tříd zvýšil pouze o 2, resp.o  4. Profesorský sbor v memorandu prohlašuje, že dosavadní místnosti by dostačovaly pro obě školy, kdyby byly zřízeny bez „poboček“. Teprve tehdy, kdyby pobočky na OŠ zůstaly, byl by „počínaje 3. rokem nedostatek místností, jenž by se dal odstraniti poměrně nenákladnou přístavbou“. Pokud se týká profesorského sboru, ten je plně aprobován i pro obchodní akademii a „nebylo by v něm třeba osobních změn“. Podle názoru v memorandu uváděném by zřízení OA naopak prospělo chudším vrstvám, neboť by žáci  nemuseli dojíždět za čtyřletým studiem do Hořic či jiných měst. Zvýšil by se i zájem o přijetí, neboť někteří zájemci o OA raději rovnou studují na OA již od 1. ročníku v jiných městech. Na závěr v memorandu stojí, že Jičín by neměl zůstat ke zřízení OA netečný, že tato záležitost je na MŠNO posuzována příznivě a je na dosah ruky. „Jsme přesvědčeni“, píše se na závěr, „že přece jen nedojde k tomu, aby příští generace vzpomínaly s hořkostí na odpovědné správce města té doby, v níž se nenapravitelně zmeškala tato veliká a poslední příležitost.“ Jak se později ukázalo, trvalo však dlouhých 7 let než kýženého cíle bylo dosaženo.

V archivu školy se nachází několik článků z dobového tisku k tomuto tématu. Místní týdeník Nový směr, který především se zřízením obchodní akademie zabýval, v dubnu 1938 uvedl, že Kuratorium Masarykovy veřejné obchodní školy v Jičíně projednalo 12. t. m. memorandum profesorského sboru a „shledalo návrhy v něm obsažené za plně uspokojující“. Dle mínění listu „stavební změny by si vyžádaly dle dobrozdání místního odborníka přibližně Kč 15 – 20.000“. Kuratorium  „vyslovilo se  všemi hlasy pro zřízení OA“. Na jiném místě stejného čísla týdeníku se uvádí, že nejmenovaný dárce složil v redakci listu 500 Kč ve prospěch zřízení OA v Jičíně. Pokud se týká budovy školy je na jiném místě uvedeno: „Rozšíření ústavu o obchodní akademii by nežádalo značnějšího nákladu. Budova ústavu jest rozlehlá, má dosti volno v prostoře, takže by bylo možno při skromnosti v této budově vyjíti oběma školám pouhým přesunutím několika slabých přepážek. Náklad s tím spojený by byl vzhledem k významu akce skutečně nepatrný.“ O týden později Nový směr informuje o založení OA v Chocni, kde již před 4 lety provedli přístavbu za Kč 300.000 a zřídili OA. „V krátké době po podání žádosti měla Choceň v ruce povolení MŠNO. Choceňský příklad jest poučný, jak jinde dovedou rozhodně a rychle pracovat.“ V Novém směru se objevily i názory rodičů jako například tento: „Děti z Jičína a jičínského kraje jsou nuceny dojížděti do nejbližší OA v Hořicích nebo Ml. Boleslavi. Jezdit do Hořic jest velmi nevhodné. Nejlepší pracovní dobu projezdí na železnici. Na opravdové studium nezbude času, neboť unavené dítě se navečeří a pomalu jde spat, aby časně ráno zase mohlo vstávat.“ 30. dubna 1938 se objevuje informace, že  starosta města prof. Srba jednal na ministerstvu financí o postátnění profesorského sboru OŠ  a náměstek starosty dr. Novotný na MŠNO. „Lze tedy doufati, že tentokrát Jičín OA obdrží a v září t. r. zápisem otevře“.

V září 1938 přináší Nový směr informaci o částečném postátnění profesorského sboru Masarykovy veřejné OŠ.  Po 16 letech trvání OŠ bylo dosaženo, že plat ředitele a několika profesorů šel ze státního rozpočtu a nikoliv z rozpočtu města. Tím byla odstraněna největší překážka ve zřízení OA. „Při porozumění obce a při dobré vůli zástupců města bude míti Jičín se vší učitostí OA v r. 1939“.

Když v r. 1938, ani v roce následujícím se nic nezměnilo, 27. 5. 1940 „usnesla se městská rada jičínská jednomyslně požádati MŠNO o svolení zříditi při OŠ počínaje 1. 9. 1940 obchodní akademii. Žádost odůvodnila:

1. Při OŠ jsou v 1. i 2. roč. pobočky, které při povolení OA by byly postupně rušeny.
2. Okolní OA (Hořice, Ml. Boleslav, Turnov) by nebyly nijak ohroženy.
3. "Zřízení OA je pro Jičín životním zájmem. Žactvo totiž nejraději jde na školy, kde později má možnost přestoupit na OA. Z jičínské OŠ odcházejí každým rokem nejlepší žáci z 1. ročníku nebo i po absolvování opět do 1. ročníku cizí OA, což pro ně představuje ztrátu jednoho nebo dvou let nehledě ke ztrátám hmotným."

Město Jičín v žádosti slibuje, že je ochotno převzít pozdější vyšší personální i jiné náklady na sebe. Závěrem je v žádosti uvedeno, že městská rada jičínská je přesvědčena, že MŠNO uzná její přesvědčivé důvody a dá svolení k tomu, aby ve dnech 27. a 28. 6. 1940 byly již provedeny přijímací zkoušky a zápis do 1. ročníku OA.  Žádost byla předložena na MŠNO, avšak rozhodnutí bylo odloženo na pozdější dobu.

Další naděje svitla v r. 1942. Tehdejší ministr školství a nár. osvěty nastínil reorganizaci středoškolského vzdělání, po které poměr středních škol ke středním odborným školám se změní na 1:2. Tato úprava předpokládá mj. i zřízení nových obchodních akademií. Město Jičín, které se ucházelo o zřízení OA již od r. 1935, má (jak uvádí) pro zřízení této SŠ příznivé podmínky, mezi nimi např.:

Velký školský obvod, velký počet nadaných žáků, město převezme vyšší osobní i jiné náklady, školní budova OŠ „by vyhovovala i po zřízení OA po provedení malé adaptace dokonale“, z OŠ odcházejí nejlepší žáci z 1. roč. na OA  do okolních měst, učitelské síly na OŠ mají většinou aprobaci pro OA, postátnění sboru ztratilo na důležitosti, neboť kuratoriem je placen již jen 1 profesor definitivní a 2 výpomocní.

Jenže stejně jako před 2. světovou válkou ani v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava žádná snaha nebyla korunována úspěchem, ačkoliv všechna blízká města srovnatelné velikosti i menší (viz Hořice) už svou OA dávno měla. Konečně až ihned po skončení 2. světové války úspěchu bylo dosaženo. List Jičínský kraj dne 20. července 1945 přináší zprávu o návštěvě ministra školství a osvěty dr. Zdeňka Nejedlého v Jičíně a uvádí mj.: „Při příležitosti projevu ministra dr. Nejedlého bude zároveň otevřena nově zřízená obchodní akademie v Jičíně“. Po desetiletém úsilí došlo tedy k tomu, že kromě dosavadní dvoutřídní OŠ bude v Jičíně konečně i kýžená OA. Z velké části mohli za dlouhé průtahy pravděpodobně i jičínští zastupitelé svou opatrností a malou ochotou nést riziko vyšších nákladů. Zápis do 1. ročníku OA se uskutečnil 19. 7. 1945 a přijímací zkoušky se konaly 20. 7. 1945. Do 1. ročníku se tenkrát zapsalo 193 uchazečů. Ukázalo se tedy, že odhad zastánců zřízení nové školy  o její potřebnosti byl správný. Na druhé straně velký zájem zřejmě znamenal, že v příštích letech nebyl dodržen předpoklad, že OA bude jen s 1 třídou v ročníku, tedy tehdejší terminologií „bez poboček“. Pobočky později zřizovány byly, a tak také předpoklad žadatelů o tom, že budova pro obě školy vyhoví bez větších stavebních úprav a s minimálními vyššími náklady se ukázal jako pouhé zbožné přání. A tak již v r. 1947 začal boj další a mnohem delší (více než padesátiletý) - boj o přístavbu. Ale to už je zase jiná historie.

Ing. Jiří Tajč
ředitel MOA 1990 – 2020